Stručný příběh umění Susie Hodgeová

Detailní popis produktu

Umění vyjadřuje a zdůrazňuje širokou škálu emocí, hodnot a idejí, jako jsou krása, pravda, naděje, smrt, život, chaos či řád. Může být dekorativní, narativní, filozofické, náboženské či prostě zábavné, a ať už vzniká, abychom si ho užili, aby vzbudilo naši představivost, vyvolalo v nás emoce, nebo nese určité poselství, vždy je kronikou či odrazem své doby. Všichni umělci – dokonce i ti, kteří porušili zavedené tradice – podávají svědectví o své době a místě v dějinách. Díky tomu nám umění pomáhá chápat, jak lidé dříve vnímali sami sebe. Některé druhy umění vznikaly téměř ve všech společnostech. Nelze tu hledat systém a řád; různé druhy umění se překrývají a mění, vzájemně ovlivňují a reagují na sebe. Umění nikdy nevzniká ve vakuu, a také proto může být občas tolik matoucí. A právě zde vstupuje do hry tato kniha. 
 
Zaměřuje se zejména na vývoj výtvarného umění na Západě a nabízí úvod do mnoha nejvýznamnějších směrů, stylů a vývojových tendencí v umění od pravěku po současnost. Také zkoumá některá z nejvýznamnějších uměleckých děl od těch nejvíce přelomových tvůrců a pozastavuje se a zamýšlí nad mnoha jejich tématy, materiály a metodami. Kniha představuje a objasňuje širokou škálu tvůrčích novinek, nápadů, vlivů a přístupů jednotlivých umělců napříč dějinami. 

ARISTOTELES. „CÍLEM UMĚNÍ JE ZNÁZORNIT NIKOLI VNĚJŠÍ VZHLED VĚCÍ, ALE JEJICH VNITŘNÍ VÝZNAM."  

Účel umění, ovlivňovaný společenskými, politickými, náboženskými a ekonomickými okolnostmi, se neustále mění. Umění vyjadřuje a zdůrazňuje širokou škálu emocí, hodnot a idejí, jako jsou krása, pravda, naděje, smrt, život, chaos či řád. Může být dekorativní, narativní, filozofické, náboženské či prostě zábavné, a ať už vzniká, abychom si ho užili, aby vzbudilo naši představivost, vyvolalo v nás emoce, nebo nese určité poselství, vždy je kronikou či odrazem své doby. Všichni umělci - dokonce i ti, kteří porušili zavedené tradice - podávají svědectví o své době a místě v dějinách. Díky tomu nám umění pomáhá chápat, jak lidé dříve vnímali sami sebe. Některé druhy umění vznikaly téměř ve všech společnostech. Nelze tu hledat systém a řád; různé druhy umění se překrývají a mění, vzájemně ovlivňují a reagují na sebe. Umění nikdy nevzniká ve vakuu, a také proto může být občas tolik matoucí. A právě zde vstupuje do hry tato kniha. Zaměřuje se zejména na vývoj výtvarného umění na Západě a nabízí úvod do mnoha nejvýznamnějších směrů, stylů a vývojových tendencí v umění od pravěku po současnost. Také zkoumá některá z nejvýznamnějších uměleckých děl od těch nejvíce přelomových tvůrců a pozastavuje se a zamýšlí nad mnoha jejich tématy, materiály a metodami. Kniha představuje a objasňuje širokou škálu tvůrčích novinek, nápadů, vlivů a přístupů jednotlivých umělců napříč dějinami.  

PIET MONDRIAN: „POZICE UMĚLCE JE SKROMNÁ. JE V ZÁSADĚ JEN ZPROSTŘEDKOVATEL."  

Umělecké směry jsou jména daná uměleckým stylům vznikajícím v určitých dobách díky tvůrcům, kteří sdílejí takové věci, jako jsou umělecké ideály, styly a metody či postoje. Některé umělecké směry získávají jména zpětně, dlouho po skončení příslušného „směru", například renesance či baroko. Jiným dají název sami umělci, kteří tvoří nějakou skupinu, jako v případě futurismu či surrealismu. A některé dostanou název náhodou či hanlivě od kritiků, jako se to stalo impresionismu či kubismu. Některé umělecké směry jsou tvořeny umělci, kteří se na svých principech všeobecně shodují a hovoří o nich, jako v případě dadaismu či De Stijl, zatímco příslušníci jiných mají jen málo společného, ale jsou tak označováni, aby jejich praktiky byly srozumitelné pozdějším generacím - například postimpresionismus. Tyto směry se týkají převážně pouze vývoje umění na Západě. Společným rysem všech uměleckých směrů je, že se odehrávají během konkrétního časového období, ať už měsíců, roků či mnoha let. Například dnes by výtvarník mohl tvořit v rokokovém stylu, ale rokokového umělce by to z něj nedělalo, protože příslušná doba už minula. Od začátku dvacátého století výtvarné umění zažilo více směrů a prodělalo více změn než v jakémkoli jiném historickém období. Mnohé z novějších uměleckých směrů nejsou ani jasně definované; vyjdou najevo až po uplynutí nějaké doby. Většina uměleckých směrů začíná tím, že nějací avantgardní umělci poruší všeobecně přijímaná „pravidla" či tradice a vytvoří něco pozoruhodně odlišného od umění, které se tvořilo doposud. Některé umělecké směry vznikají záměrně jako reakce proti současnému dění, jak tornu bylo například u pop-artu v Americe 60. let, kdy šlo o reakci na abstraktní expresionismus. Některé směry se snaží napodobovat předchozí umělecká období, jako třeba rané baroko imitovalo vrcholnou renesanci nebo se mnozí výtvarníci z devatenáctého století inspirovali středověkým uměním. Následující stránky vám popíší nejdůležitější výtvarné směry a začnou při tom jednotlivými epochami, počínaje pravěkem, starověkým Řeckem a středověkem.