Vína k hřebenatkám

Hřebenatka labradorská, známá také jako obrovská hřebenatka, je jedním z asi dvaceti komerčně využívaných druhů čeledi hřebenatkovitých, která zahrnuje celkem kolem 300 druhů. Tento druh má největší hospodářský význam a vyskytuje se v severozápadním Atlantiku od kanadského Labradoru po americkou Karolínu. Vzácně byl zaznamenán také ve Středozemním moři. Nejkvalitnější hřebenatky žijí v chladnějších vodách, a dospělí jedinci preferují teplotu vody kolem 10 °C. Živí se planktonem a organickými zbytky z vody. Lov hřebenatek probíhá po celý rok a nejčastěji se provádí pomocí vodních bagrů. V poslední době se pracuje na rozšíření jejich chovu v akvakultuře, a v této oblasti dosáhli velkých pokroků zejména ve východní Asii. Hřebenatky jsou zajímavé pro svou nejdekorativnější schránku ze všech mušlí. Jsou si navzájem velmi podobné, a zdobí je žebrování na spodní ploše a výraznější žebrování na vrchní vypouklé lastuře. U spojení obou lastur mají tzv. ouška, která jsou u této hřebenatky rovnoměrně tvarovaná. Vrchní strana je růžovočervená, zatímco spodní strana je smetanová nebo bílá. Jejich okrouhlá a hojně žebrovaná schránka může dorůst až do velikosti 25 cm. V kuchyni se využívá světlé maso mlžů, které je nazýváno „oříšek“, a také jejich vajíčka. Podobně jako u humrů se jim říká „corail“ podle korálové barvy, kterou získají vařením. Dospělý mlž měří obvykle mezi 3 a 4 cm. Maso se vaří, smaží na másle nebo griluje a často se používá jako součást omáček k těstovinám. Klíčové je rychlé zpracování, aby maso neztuhlo. Růžovočervené vrchní schránky se také využívají, a mohou být například zapékány (často se gratinují) nebo sloužit k servírování předkrmů.