Schovej se válko - celý cyklus Toyen
Product detailed description
No product's description available
Be the first who will post an article to this item!
Only registered users may post articles. Please log in or register.
Be the first who will post an article to this item!
Toyen se narodila na Smíchově jako Marie Čermínová v rodině poštovního pomocníka. O dětství Toyen se ví málo nebo spíše vůbec nic. Sama Toyen dokonce říkávala, že rodinu žádnou nemá. V letech 1919 až 1920 studovala na Uměleckoprůmyslové škole dekorativní malbu u prof. Emanuela Dítěte ml. Vliv evropského umění, hlavně Paříže, na mladé umělce v Praze a zkostnatělá výuka umění na školách způsobila, že Toyen ve dvaceti letech předčasně ukončila studia na UMPRUM a odjela na prázdniny k Jadranu. Zde se na ostrově Korčula seznámila s mladým malířem Jindřichem Štyrským. Toto osudové setkání ovlivnilo celý její další umělecký i soukromý život..
Toyen
Malba
O autorovi
Na podzim Toyen a Štýrský vycestovali společně do Paříže, kde zůstali až do roku 1928. Tady se seznámili se surrealistickými básníky André Bretonem a Paulem Eluardem a pod jejich vlivem v roce 1926 vyhlásili nový umělecký směr artificialismus, který představoval originální alternativu k surrealizmu a abstrakci. Atmosféra Paříže, bohémský život a setkávání se s různobarevnou populací inspirovaly Toyen k mnoha erotickým výjevům zasazeným do exotických míst, které kulminují v obraze Ráj černochů představující hromadnou veselou kopulaci pod palmami. Autorčina otevřenost v erotických výjevech působí smyslně a uvolněně a je mnohem důvěryhodnější než v erotických pracích jejích mužských kolegů. Toyen a Štýrský společně také s Bohuslavem Broukem, Karlem Teigem, Vincentem Makovským či Vítězslavem Nezvalem a dalšími založili Skupinu surrealistů v ČSR, kterou pak v roce 1938 rozpustil Vítězslav Nezval, který tím chtěl vyjádřit svůj nesouhlas s antisovětskými názory většiny členů. V době nacistické okupace surrealismus nesmí být vydáván, považuje se za zvrhlé umění a Toyen přežívá jedno z nejhorších období svého života. Na jaře roku 1947 Toyen spolu s Jindřichem Heislerem opustila Československo v neblahé předtuše blížícího se komunistického puče. Odstěhovala své veškeré dílo do Paříže a již se nikdy do Prahy nevrátila. Ve Francii obnovila své vazby a přátelství s Endré Bretonem a přátelila se také s Ferdinandem Peroutkou. Společný život Toyen a Heislera v Paříži netrval dlouho. Heisler zemřel v lednu ve věku pouhých 39 let. Toyen pak žila sama do konce života. Roku 1966 se Toyen seznámila s básníkem Radovanem Ivšićem, který stárnoucí umělkyni velmi pomáhal s výstavami a publikační činností. V roce 1967 vznikla bibliofilie Radovan Ivšić: Le puits dans la tour. Toyen: Débris de reves, která obsahuje 12 erotických kreseb Toyen. Rozpad surrealistické skupiny v Paříži několik let po Bretonově smrti nesla Toyen velmi těžko. Chyběly ji přátelské schůzky v pařížských kavárnách a diskuse o umění. Její přátelé opouštěli postupně tento svět a Toyen byla čím dál, tím opuštěnější. Pořád ale tvořila a v tomto období se soustředila na koláže. Do posledních dnů v roce 1980 se snažila pracovat, sil se však již mnoho nedostávalo. Pohřeb se konal za účasti nejbližších přátel na pařížském hřbitově des Batignolles, kde jsou pohřbeni i její přátelé André Breton a Jindřich Heisler. Československý tisk úmrtí velké ženy a umělkyně přešel mlčením. Umělecká pozůstalost byla rozprodána ve třech aukcích.
