Žena v lenošce Emil Filla
Product detailed description
No product's description available
Be the first who will post an article to this item!
Only registered users may post articles. Please log in or register.
Be the first who will post an article to this item!
Celým jménem Emil František Josef Filla (1882 – 1953) byl český kubistický malíř, sochař a grafik. Tento všestranný umělec, působil také jako, znalec a sběratel umění, teoretik, redaktor, organizátor a diplomat. Jeho výrazná osobnost výrazně ovlivňovala kulturní dění v Čechách už krátce před první světovou válkou, ale hlavně v období meziválečném.
Emil Filla
Malba, Grafika
O autorovi
Narodil se do rodiny železničního úředníka. Studoval obchodní školu v Brně a poté pracoval jako úředník pojišťovny, odkud po několika málo měsících odešel, aby mohl studovat monumentální malbu v ateliéru Vlahu Bukovace v Praze. Školu však nedostudoval a s několika kamarády se vydal hledat nové cesty.
Prvním jeho vzorem se stal malíř Edvard Munch. Mezi první Fillova díla patří Čtenář Dostojevského, Hráči šachů či Červené eso.
V roce 1909 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes. První prvky kubismu se v jeho tvorbě začaly objevovat v roce 1910, cíleně kubistické obrazy ale pocházejí až z let 1913 a 1914. V tu dobu maloval především zátiší: Zátiší s koflíkem a lahví, Zátiší s podnosem, Zátiší se sklenicí.
Krátce před první světovou válkou odešel do Paříže, odkud ale musel dramaticky uprchnout do Nizozemska. Odtud spolupracoval s českým odbojem, v tzv. české Mafii. Mimo jiné vyvolával zprávy, psané neviditelným inkoustem, které mu do Holandska posílali domácí odbojáři. Vyvolané zprávy předával dál.
Po válce působil jako velvyslanecký rada v Nizozemsku a po návratu do Československa krátce pracoval na ministerstvu zahraničí. Středem jeho malířského zájmu bylo opět především zátiší (Zátiší na stole, 1920; Zátiší, 1922; Zátiší s notami, 1923; Zátiší s rakem, 1927; Zátiší s lahví, sklenicí a lulkou, 1929; Zátiší s loutnou, džbánem a ovocem, 1929; Zátiší s kytarou, 1929), tentokrát ale barevná.
Ve třicátých letech se v jeho tvorbě objevilo téma ženy (Dívka s mandolínou, 1929; Stojící ženská postava, 1930; Hlava dívky, 1930; Žena s býčí hlavou, 1930; Hlava, 1934; Žena se psem, 1936; Tři ženy, 1937).
V první den druhé světové války byl, v rámci akce Albrecht I. spolu s řadou dalších významných osobností zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Dachau, později v Buchenwaldu.
V roce 1945 mu byla uspořádána v Mánesu výstava, na níž byla uvedena jeho dosud nevystavovaná díla z let 1938–1939, vesměs z okruhu "Bojů a zápasů". Zemřel 6. října 1953 v Praze, na svůj sedmý infarkt. Byl pohřben na hřbitově v Praze - Střešovicích.
